Budoucnost měst leží v brownfieldech. Mohou být odpovědí na energetickou krizi i odliv obyvatel.

zdroj: https://cc.cz/, web CzechChrunch,
autor: Eliška Nová, redaktorka CzechCrunch

V Česku zabírají brownfieldy asi jedenáct tisíc hektarů, což je velikost krajského města. Podle odborníka se na ně bude upírat čím dál větší pozornost.

Lidé znají Dolní Vítkovice nebo Nákladové nádraží Žižkov. Na nevyužitých plochách se dnes chystají nové velké čtvrti pro Ostravu i Prahu. Takzvaných brownfieldů je ale v celém Česku neuvěřitelné množství – databáze čítá víc než 3 600 ploch, které už neslouží svému účelu. K novému smyslu se jim snaží dopomoci státní agentura CzechInvest, která zmíněnou databázi spravuje.

„Celková rozloha těchto lokalit je přes jedenáct tisíc hektarů, což je velikost třeba krajského města,“ říká v podcastu Město David Petr, ředitel odboru podnikatelské lokalizace v CzechInvestu. O tyto lokality je podle něj čím dál tím větší zájem, například i ze strany energetických firem, které by zde chtěly umístit fotovoltaické panely. Opuštěné lokality ale mohou zároveň přinést příležitost do malých a středních obcí. A třeba tak i zvrátit vylidňování venkova.

„Příkladem může být obec Valeč, kde osvícený milionář opravil místní zámek a vybudoval z něj skvělé wellness centrum. Celou lokalitu to tak nakoplo, že zatímco před tím šla demografická křivka dolů, teď jde nahoru. Navázali na to přípravou nových ploch pro bydlení a začali tam přicházet noví lidé. Teď už navíc projekty dělá sama obec,“ líčí Petr v novém dílu podcastu Město, který si můžete poslechnout Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech či na YouTube.

CzechInvest kromě spravování databáze vyhledává i konkrétní lokality a koordinuje se samosprávami, které na základě toho upravují svoje územní plány. Baví se ale také s vlastníky těchto lokalit. V neposlední řadě tyto plochy nabízejí investorům. „V momentě, kdy potřebují pro svoje podnikání pozemek, je šance, že zvolí brownfield namísto zelené plochy,“ líčí Petr. Městům a obcím pak poskytuje základní poradenství a pomáhá jim například i s tím, jak sehnat finance.

K tomu, aby se brownfieldy transformovaly, je podle něj potřeba změnit tu část stavebního zákona o územním plánování. Často se totiž podle něj stává, že město chce nevyužívaný prostor pro něco využít, v územním plánu je ale vedený pro průmyslovou činnost.

Jednak pak obec těžko odmítá ty, kteří zde chtějí provozovat to, k čemu je plocha určená, jednak samospráva potřebuje něco jiného, změna územního plánu je ale běh na dlouhou trať. „Reforma je stěžejní a bylo by dobré, kdyby měla aspoň větší města územní plánování víc v gesci,“ dodává odborník.

Ne všechny plochy je ale nutné zastavit. „Záleží na rozvojovém potenciálu dané lokality, co by tam mohlo vzniknout a jak to bude fungovat s okolím. Vždy je potřeba dívat se na větší obrázek, na urbanismus místa a důkladně zanalyzovat, co by tam mohlo být. Některé lokality je vhodné nechat být a navrátit je přírodě,“ líčí Petr.

V Česku existují příklady obcí, které s brownfieldy pracují skvěle a mohou posloužit jako příklad dobré praxe. Jde například o Valašské Klobouky nebo Trojanovice. Podobnou praxi přitom podporuje i stát. Ministerstvo průmyslu a obchodu zkraje roku vybralo dvacet jedna projektů regenerace brownfieldů pro podnikání z celého Česka, mezi které rozdělí půl miliardy korun.

• Budoucnost měst leží v brownfieldech. Mohou být odpovědí na energetickou krizi i odliv obyvatel